VW BROUK KLUB PRAHA - VW Attack 2005

VW ATTACK 2005
Jak začít?
Je vždy těžké začínat, po tak velké akci, jakou je VW Attack, psát článek. Protože směs pocitů a zážitků je tak veliká, že je těžké si vybrat téma nebo určitý bod, od kterého by se článek ubíral tím nebo oním směrem.

Asi nemá moc význam vyzdvihovat práci členů organizačního kolotoče, jelikož všichni moc dobře víme, kdo má co na starosti stejně tak, jako že se Attack připravuje dlouhé měsíce před jeho oficiálním zahájením. Mezi nováčky by se mohla zařadit Radka Červenková, která chytla do svých rukou finance na bráně a nutno dodat, že vše proběhlo perfektně a takřka bez problémů. Takže diky :-). Nedá se děkovat každému zvlášť, takže všem, co dali ruku k dílu, nebo jenom přivezli dobrou náladu -DÍK.
Nuže, pojďme se podívat, jak to vše probíhalo. Místo bylo vybráno jako loni a předloni, a to letiště Hoškovice u Mnichova Hradiště cca 70km na sever od Prahy.

Již ve středu při pohledu na předpověď počasí mi bylo jasné, že budeme rádi za aspoň trochu kloudné počasí, jelikož hlásili 4 dny deště. Tato informace byla ve všech médiích stejná a většina účastníků se podle toho zařídila. Byla to škoda, protože ve finále sice semtam sprchlo, ale závody a ostatní soutěže proběhly téměř na suchém asfaltu. V součtu přijelo téměř o sto posádek vzduchem chlazených méně a bylo to znát.
Již tradičně jsme se sešli ve čtvrtek a začali s přípravou všeho více či méně potřebného. Stihli jsme i tradiční gulášek v hospůdce a večerní pivko.
Přijel i Honza Šimáček, který nám poskytl bránu ve formě Ford transportér (není to sice koncern, ale když nic jiného nebylo) a poté se vrátil do Prahy pro svého brouka....tomu se říká zapálení pro dobrou věc.

V pátek hned zrána začali přijíždět účastníci již 16.srazu VW Attack a nutno říci, že bylo na co koukat. Opět přijelo jak zlaté jádro již známých vozů, tak pár novinek, téměř pár okamžiků po renovaci.

Mezi klasiku by se dal zařadit Luďkův oválek v kabriu z roku 1954 a Samba Tomáše Malce z roku 1955. O novinky se hojně postaral Viva racing team v podobě VW Bonito a Buggy a pan Horníček s čerstvě zrestaurovaným Karmanem.

Ale není jen těch, kteří v pořádku dojeli, ale i těch, kteří svého miláčka museli odstavit u krajnice. Do této skupiny se nedobrovolně zařadil Bob z Brna zvaný Želvák. Brouk začal trucovat, jelikož se klika jeho "patnáctky" rozhodla provětrat na čerstvém vzduchu - evidentně jí olejová lázeň přestala bavit. No co, Bobe, bude lip.

V sobotu proběhly již tradiční závody opět měřené profesionální firmou, takže o výsledcích naštěstí nelze polemizovat (viz. tabulka).
Spanilá jízda do Liberce a zpět se moc nepovedla, jelikož někteří jedinci prostě jeli jinam a zmátli tím celou skupinu, ale jak naprostá většina říkala "aspoň jsme poznali krásy Liberecka".

Sobotní vyhlášení vítězů a večerní posezení s přáteli se povedlo. Opět jsme probrali to, co pokaždé, a opět nás to bavilo.
Netřeba ale psát pouze chválu a nutno dodat, že je několik věcí, nad kterými je potřeba se zamyslet. U organizování příštích ročníků zcela určitě dojde k několika změnám, ale to se nechte překvapit příští rok.
V každém případě se i nadále budeme snažit dělat maximum pro uspokojení naší české broukařské komunity.
Závěrem chci popřát Attacku 2006 mnohem lepší počasí a mnoho štěstí při výběru nového místa.
Takže ahoj příští rok...
Václav Havrda