VW BROUK KLUB PRAHA - 20 let VW Brouk klubu Praha

V uplynulém roce 2007 slavil pražský VW klub 20. let výročí od založení.

Lehkým úvodem oslav byl již na Attacku ohňostroj jako dárek všem členům od Aleše a Hely Blahových. Dalším předstupněm byl podzimní výlet do Plzeňského kraje, spojený s návštěvou tehdejší chaty, dnes již rodinného domu, kde se ještě za tuhého komunismu zrodil právě Pražský brouk klub.Vyvrcholením všech těchto akcí byla oficiální beseda pořádaná 1.12.2007 v prostorách Parkhotelu Český Šternberk, kam byli pozváni minulí, současní a možná i budoucí členové klubu a milovníci vzduchem chlazených vozů.

Sraz byl jako obvykle u benzinové pumpy v Průhonicích a jak jsme se shodli, nekřesťansky brzo. Záchrana pro většinu nedobrovolných ranních ptáčat byl místní Mc´Donalds – tam už by také broukaři mohli mít nějaké slevy. Po hromadném popíjení kávy a přivítání jsme se vydali jen nedaleko za Prahu, ranní provoz byl na dálnici na sobotu nezvykle klidný a již po několika desítkách minut jsme dorazili na místo určení, nebo-li pod hrad Český Šternberk. Jako obvykle tu musím jmenovat věrnost značce a vzduchem chlazenému, tedy Praka, Jirku Krejčíka, Kissovi a myslím, že i Černianští, kteří dorazili busíky. Zbytek sice vcelku držel značku, ale i Ford, Mercedes a dokonce Peugeot byl viděn na parkovišti.

Po seznámení s obsluhou, místními živočichy v akváriích a prohlídce prostor se začala připravovat výzdoba, projekce a ostatní propriety potřebné k vedení besedy. Záhy byl již čas na oběd, nutno dodat, že se kuchař nezalekl hladových krků, kdy si každý objednal alespoň tři chody a pak spokojeně přemýšlel, zda nejít ještě před večerním programem spát. Já, Radka a Kuba a Pětišroub, jakožto nový člen našeho klubu jsme se vydali k hradu a aby nám cestou nevyschlo v krku, zastavili jsme se v příjemné podhradní prodejně keramiky a především nálevně horké medoviny. Po návratu do restaurace jsme se přivítali s později příchozími, mezi které patřili například zástupci klubu z Českých Budějovic a dokonce jeden ze zakládajících členů až z dalekého Slovenska.

Po úvodní řeči předsedy klubu Aleše Blahy, který nás slavnostně přivítal u takové události, jakou 20leté výročí bezesporu je, probrání věcí minulých i budoucích a popřání celému klubu i všem jeho členům jen samá pozitiva a jistoty se dostalo i na neméně zajímavé promítání snímků z akcí jako je například Attack 2007, Broukání v podhradí a především výlety do Transylvánských hor s vodníkem. Zaujetí přerušilo pouze podávání právě dopečeného selátka a pak hlavní bod programu, kterým byly krásné břišní tanečnice. Po uvedení hospodského Jošta, který nás provázel celým večerem, do sálu vtrhla desítka mladých divoženek a předvedla nám své taneční umění. Po chvíli přišla i s nabídkou tomboly a samozřejmě neodešly s prázdnou. Nabídka tomboly byla více než bohatá a musím zde podotknou, že úplně hlavní cenu vyhrál pan Peštál nebo-li Pětišroub, který se zapsal jakožto nový člen ještě ten den dopoledne. Z toho vyplývá, že odvážnému štěstí přeje. Dalším programem byli pantomimické scénky, kdy jsme měli poznávat, co jednotlivé skupinky předvádějí za pohádky. Zde musím vyzdvihnout především úžasný výkon Marcely Černianské v roli ježibaby z Mrazíka, byla vážně dokonalá! Pokračováním tance lepých děv bylo také ve znamení výuky jakéhosi cikánského tance, jehož se přítomní pánové po menším odporu zhostili na výbornou. Fotodokumentace k nahlédnutí v galerii VW Brouk klubu Praha. Ještě zde proběhla soutěž o umlácení protivníka, či jak se jmenovala hra s pytlem naplněným senem a snad cihlou… zbytek mi nějak unikl, jen si pamatuji na Dejvidův skvělý výraz, s jakým mlátil do Jackarera. Postupující večer již mnoho hostů zmohl a po skončení programu se pomalu odebírali na kutě do téměř zámeckých postýlek.

U vydatné snídaně jsem se v neděli sešli téměř v kompletní sestavě a nečekaně brzy, domluvili jsme se, kdo chce jít na speciální prohlídku hradu a kdo již pospíchá na první vánoční nákupy. Na hrad nakonec šla menší skupinka, zbytek to vzdal a s výmluvami – byl jsem tam loni (já teda také) vyrazil ku Praze. Tímto chci ještě jednou poděkovat Alešovi a Hele, kteří nám připravili bezesporu velice zajímavou a nezapomenutelnou oslavu výročí našeho klubu, vlastně nejstaršího v České republice a těším se, že třeba za deset let si jí zopakujeme. Pája Krejčíková