|
Historie: Transporter Vložil prak nám odeslal(a) následující článek: - Středa, 28.12. 2005 - 15:30:51
|
 stručná historie výroby vozidel VW Transporter
První náčrtek užitkového Volkswagenu se vzduchem chlazeným motorem v zádi a trambusovým uspořádáním budky vytvořil
v březnu 1947 Ben Pon,
nizozemský dovozce automobilů VW. Profesionálního zpracování se však nadějná myšlenka dočkala až v roce 1948, kdy
se ředitelem automobilky
stal Ing. Heindrich Nordhoff. V říjnu 1948 dal projektu užitkového Volkswagenu definitivně zelenou
a tým konstruktérů a vývojářů se naplno
pustil do práce na vozidle, jenž neslo interní označení typ 29. První funkční vzorky s karosérií
furgon vyjeli z Wolfsburgu na jaře 1949,
ale už po několika týdnech zkoušek bylo jasné, že použitá standardní podvozková plošina Brouka nestačí
na nový náročnější úkol.
Postupně vykrystalizovalo řešení s polosamonosnou karosérií a zesíleným zavěšením a odpružením všech kol,
přičemž v zádi vozu zústal uložený plochý
čtyřválec 1131 ccm nabízející výkon 25 koní (18 kW) při 3300 l/min a nejvyžší točivý moment 67 N.m při 2000 l/min.
Podobně jako za války
u typu KdF 82 Kübelwagen se i tentokrát uplatnily redukce pohonu zadních kol, s nimiž užitkový vůz s rozvorem 2400 mm,
vnějšími rozměry 4150 x 1660 x 1900 mm a pohotovostní hmotností 975 kg dosahoval nejvyšší rychlosti 90 km/h.
Volkswagen Transporter s užitečnou hmotností 750 kg, jemuž bylo nakonec přisouzeno označení typ 2, zatímco brouk
byl samozřejmě jedničkou,
byl oficiálně představen v provedení furgon, kombi a minibus v listopadu 1949, sériová výroba furgonu však začala
až počátkem března 1950,
minibus následoval o měsíc později. V letech 1951 a 1952 nabídku rozšířili další verze Transporteru, jako např.
sanitka, valníček a luxusní
provedení minibusu s přídavnými zaoblenými okénky ve střeše. V lednu 1954 dostal transporter stejně jako Brouk
nový motor o objemu 1192 ccm
a výkonu 30 koní (22kW).
V roce 1955 pak pokračovala inovace řadou dílčích úprav (účinější brzdová soustava, nový větrák motoru montáž patnáctipalcových kol místo
šestnáctipalcových,..). V listopadu 1958 do početné rodiny vozů transporter přibyl pikap s prodlouženou budkou, který si záhy získal značnou oblibu.
V květnu 1959 prošel rekonstrukcí motor Transporteru. Vzduchem chlazený plochý čtyřválec 1192 ccm dostal nový klikový hřídel, větší olejovou náplň
a nové výfukové potrubí. Výkon 30 koní zůstal nezměněn, největší hodnota točivého momentu však stoupla na 78 Nm při 2000 l/min. Další inovace
následovala o rok později - výkon vzrostl na 34 koní (25 kW) při 3600 l/min a nejvyšší točivý moment na 82 Nm při 2000 l/min. V létě 1961 se pak
transporter dočkal plně synchronizované převodovky. V následujících letech se dočkal i silnějšího motoru o objemu 1493 ccm a užitečná hmotnost
se zvýšila na 1000 kg.
Náročnější zákazníci si mohli od léta 1967 koupit transporter s motorem o 1584 ccm a od srpna 1971 i motor o obsahu 1679 ccm. V létě 1972 byla
přepracována příď Transporteru, aby lépe odpovídala přísným bezpečnostním předpisům. Změnila se poněkud i tvář vozu. Zvětšené přední blikače
byly přemístěny nad světlomety, na okraje mřížky větrání.
Postupně se Transporter prodával i s motory o objemu 1785 a 1970 ccm. V roce 1978 spatřila světlo světa pětice zajímavých prototypů Transporteru
s pohonem čtyř kol a zvětšenou světlou výškou, zatím však zůstalo jen u experimentu. V květnu 1979 pak debutoval VW Transporter třetí generace
s modernizovaným podvozkem a se zcela novou hranatější karosérií, ale i nadále se vzduchem chlazeným zážehovým čtyřválcem v zádi.
Postupně modernizována se tato řada Transportérů vyráběla až do roku 1990.
zpracováno podle knižnice časopisu svět motorů
|
|
| |
 | :: Související odkazy :: |
 | | |
| :: Hodnocení článku :: |
|
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 2
|
| |
| :: Možnosti :: |
| | |
|
